Projekce poeticko-hudebního recitálu na motivy básní a dopisů bulharských básníků Dimča Debeljanova a Nikolaje Lilieva.
Verše jsou v podání herců: Georgi Gaytanikov a Prof. Dr. Petar Petrov
Scenárista - Prof. Dr. Petar Petrov
Skladatel - Simeon VenkovDimčo Debeljanov patří k nejvýraznějším autorům bulharského symbolismu. Jeho poezie ale nepůsobí jen jako literární odkaz jedné epochy – i dnes dokáže oslovit svou citlivostí, melancholií a schopností zachytit křehké okamžiky každodennosti. Debeljanov píše o touze, samotě, blízkosti i smíření způsobem, který zůstává překvapivě současný.
V jeho verších nejsou důležité velké dějiny ani gesta, ale spíše drobné pohyby lidské duše: vzpomínka, ticho, pocit domova, přátelství nebo ztráty. Právě v tom bývá často srovnáván s některými středoevropskými autory melancholické moderny. Českému čtenáři může být blízký například svou jemností a důrazem na vnitřní prožitek, které připomínají poezii Otokara Březiny či raného Fráni Šrámka.
Výjimečné místo v bulharské kulturní paměti má také Debeljanovův vztah s Nikolajem Lilievem. Nejde jen o literární či generační blízkost, ale o hluboké přátelství dvou básníků, kteří sdíleli podobné vnímání světa i poezie. Jejich vztah bývá dodnes připomínán jako vzácný příklad tvůrčího a lidského souznění – ne proto, že by byl výjimečný historickými okolnostmi, ale právě svou obyčejnou lidskou intenzitou.
Možná právě proto Debeljanovova poezie stále oslovuje nové čtenáře. Nevnucuje velká slova ani odpovědi. Spíše připomíná, že i v nejistotě, melancholii a neklidu lze najít blízkost, porozumění a tiché okamžiky krásy.
